Různé barevné dřevoryty

Barevné dřevoryty

Zdroj: Soukromá sbírka; Kroutvor, Josef; Ajvaz, Michal; Hruška, Petr; Pelánek, Jan: Josef Váchal. 491 s. Praha: Argestea 1994. ISBN 0-8109-3127-3. (Salome, Úsměvy mrtvých, Svatý František Dobráček); Josef Váchal ve sbírkách Galerie moderního umění v Hradci Králové. 32 s. Hradec Králové: Galerie moderního umění v Hradci Králové 2006. ISBN 80-58025-54-X. (Kalvarie, Vůně)
Čtyři dřevoryty opatřeny komentáři ze studie Sigismunda Boušky (viz Ke stažení >)

Přímo před počátkem války dokončil Váchal nádherný barevný dřevoryt Posel (27 X 26). V popředí v pravo sedí vladař na balkoně paláce svého, jakoby v loži divadelní a dívá se na své město. Je stářím sražený, tvář vrásčitá, vousy na lících odstávající i na bradě. Na hlavě zlatou tiáru! (Výborně; vládl nejen vojsku, i církvi!) Po jeho pravici stojí dívčí zjev panenský v bledomodré říze (nevinnost) a o plavém vlase. Po levici panoš nahé šíje i plecí, rudý jako kat. Před vládcem krčí se obrovská černá kočka se zvednutým ocasem a zeleným okem. Posel přišel, je obrovsky vysoký, nohy zelené jako dvě tyče končí se dole třemi pařáty. Ruce živě posunkující, jak podává svou úžasnou zprávu. Je to klasická figura, jakou by rád namaloval Schwaiger. Rudý šat za ním vlaje jako křídla satanská. S balkonu viděti do dálky: v oblouku řada prapodivných architektur, dům vedle domu v bledých tónech se tísní. Samé věže bizarní neznámého stylu. Po široké okružní ulici jdou pluky vojsk v modrém munduře. Pod touto ulicí propadá se země jako jáma a je obstavěna samými domy, v oblouku k sobě slitými a střechami sotva nad niveau ulice přečnívajícími. A z této propasti zvedá se obrovská postava; muže opičí tváře, odstálých uší, špičaté vysoké čepice, jenž zálibně spoulí rty a v rukou přebírá modré vojáčky. Kdo je to? ("Počítá, co mu to vynese?" . . .) Vladař dává pravicí pokyn poslovi. Co to vše znamená? Myslete si, co chcete, ale zdá mi se, že Váchal dobře viděl do zákulisí války.

Posel (270 x 260 mm, 1915)
> 1375 x 1377 | 825 x 826

-x-

Sen v noci Filipojakubské, barev. dřevoryt (21 X 21 bar. deska) je rozkošná pohádka. V popředí spí krásný jinoch, v rukou čarodějné kvítí, tvář osvícenou ohněm, opodál zapáleným a vysoko k nebi plápolajícím. Kolem něho tančí mladá čarodějka s vlajícím šatem. Ve vzduchu na košťatech letí čarodějky. Nebe je temně modré, hvězdnaté, na horizontě bledší. Krajina tmou zalitá, mezi břízami a kyticemi stromů viděti modrá průčelí domků s osvíceným oknem. Všecko pohádkové a v barvách velice delikátní.

Sen noci filipojakubské (210 x 210 mm, 1914)
> 1380 x 1388 | 828 x 833

-x-

Město (25 X 30). Úchvatně barvitý list z r. 1913. Jakoby se zvedla opona opery: vidíte v popředí rudě ozářenou louku, s obou stran jako kulisy slévají se baldachýnovitě stromy temné se zlatou vlnitou obrubou. Po levici v celé výši ční jasně modrý kmen s holými větvemi. A nyní vidíte dovnitř: Jezdec na bělouši (bílá intensivně svítí a stíny jsou modré) rytíř nějaký středověký stojí téměř uprostřed po levici a dívá se s vámi: Je vidět rovinu, místy hájem porostlou (stromy se v kupách k sobě skupily) a v pozadí na rudém nebi svítí pohádková vidina města. Jerusalem? Viděti bránu uprostřed, hradby a dům vedle domu červenými liniemi rýsovaný. Uprostřed tyčí se shluk budov v pohádkový hrad. Je to jeden z nejkrásnějších listů českého barevného dřevorytu.

Město (245 x 295 mm, 1913)
> 1384 x 1170 | 830 x 702

-x-

In memoriam Mikuláše Alše (15 X 10). Hřbitov, za nímž modré věže v pozadí. V popředí v levo sv. Václav, jejž mistr Aleš s takou láskou tak často kreslil a maloval, klečí u hrobu Alšova, opíraje se o meč. Pietní, krásný list veliké lásky!

In Memoriam Mikuláše Alše (150 x 100 mm, 1913)
> 1069 x 1600 | 548 x 850