Dokonalá magie budoucnosti - ukázka

< zpět

Zdroj: Váchal, Josef: Josefa Váchala Dokonalá magie budoucnosti. Praha: Trigon 1997. ISBN 80-86159-03-5.

-x-

Život imaginativní je nepřetržitou bohoslužbou, kterou vykonává mág na osvícení své i lidstva v duchu Krásy, Moudrosti a Lásky. Jako u každého zasvěcení i pro život plné imaginační voliti můžeme obraz CHRÁMU. PŘEDSÍŇ: toť údiv z nekonečnosti a nesčetnosti tvarů; VNITŘEK: neomezené užívání všech pochopených forem myšlénkových, a SVATYNĚ: tam uvědomováním si zákony Harmonie snažíme se uvésti své EGO, t.j. božskou jiskru - nepatrný to zlomek Nejvyššího. Imaginace zasvěcení prvního prahu, Předsíně, jest imaginací geniů, básníků, umělců a filosofů. Imaginace Vnitřku, jakýsi střed a klid, rovnováha mezi výboji o zdolání a podmanění stvoření viditelného a zdolání Neviditelna, náleží svatým a všem, kdož poznávají svoji jednotnost s dušemi svých bratrů. Třetí pak stupeň, Svatyně, zaujímá všechny duše naplněné Sebevědomím Božství v člověku a pracující k blahu všech bytostí na nejvyšším stupni bytí. - Filosofové nazývají činnost imaginační představou, mystikové moudrostí, a mágové imaginací dokonalých duchů, čili skrytou silou podstaty Vůle, tvořící tvary dle jistých zákonů a vzorů. U člověka hmotného působí myšlení jako síla sebenevědomá; u zasvěcenců a lidí duchovních, kteří mají touhu po Poznání a podrobují se síle představové, vždy jest sebevědomou a tvůrčí IMAGINACÍ. Tedy pouze v rukou lidí duševně obrozených je dokonalým nástrojem k vypáčení bran kosmických.

V tom je hlavní těžiště UMĚNÍ: získávat duše mohutným IMAGINACÍM a těmito posléze je vést v pravé jádro BOŽSTVÍ. Každý duch umělecky založený jest nejen sám sobě zákonodárcem KRÁSY, jest i vůdcem celé řadě ušlechtilých duchů, učitelem jejich - avšak i (zdánlivě!) otravovačem studní, je-li jeho dílo brutálním rozséváním ZLA. - Dílo umělecké jest brýlemi, jež nasazuje umělec-mág před oči všech Pravdu hledajících: ne všichni skrze ně uvidí, avšak ti, jejichž temperament odpovídá představám tvůrcovým, jsou jím fascinováni a upoutáni navždy.

Žádný předmět nemůže být východiskem k umělecké tvorbě, není-li oživen dostatečným množstvím imaginací, vysílaných za tvorby umělcovy. Všechna krása přírody malíři bez snění viděná, třeba jimi virtuosně namalovaná, jeviti se bude vždy co výtvor chladného a střízlivého oka a vzbudí nanejvýš obdiv rafinovaností z napodobení skutečna u mozků nedokonalého přijímače myšlénkových útvarů a chudé obraznosti. Pravé umění (a to i nejchudší z něho, těch, kteří hledají výraz pro novou formu vyjádření) - toť obraz umělý: toť doslovné tvoření vlastních tvarů a barev! Tyto předměty myšlenkové vybavované obrazností básníkovou zůstanou kolem díla umístěny navždy, neboť imaginační úsilí tvůrce bylo tak mocné a živé, mnohotvárné a individuelní, že vykouzlen byl útvar úplně nový; imaginace vzniklé z těchto představ nadále trvají, i kdyby ztělesněná vůle a imaginace tvůrcova, totiž jeho DÍLO, zničeno bylo. - EXTASE, toť prvá podmínka uměleckého díla. I tuctový krajinář, upadnuvší u vytržení nad malebností jitra, přiláká houf duší, neznajících jiného KRÁSNA a schopných zažíti pouze tuto nejjednodušší a nejpřirozenější imaginaci. Jest sice opodstatněna tato bezprostřednost a chudoba obraznosti prostého srdce - vždy však každé toto vzrušení duševní chudoby zahyne, byť užil malíř k vyjádření této smyslové extase prvků nejreálnějších. Věčně věků budou sentimentální anglické obrázky psů, truchlících nad prázdnou kolébkou, hýbati dušemi všech dobrých, a dávno zapomenuto bude pokusné dílo Picassů a ostatních tříbitelů výtvarného výrazu, byť provázely je četné imaginace: CITOVOST, tato nevylíčitelná vlastnost pravého umění, náplň každého velikého díla, přetrvá každou, k niternosti lidstva nemluvící, neprohloubenou reálnost. Teprve pak, když umělec zocelí své nitro vzájemným poznáváním účelu života duchovního a pozná, že vše co naše smysly chápati dovedou, je jen velká IMAGINACE, pochopí tajemství DÍLA a účelnost a smysl KRÁSY. Teprve tehdy, když SRDCE rozešle posly oka, ducha a duše k tvarům země a pronikne všemi IMAGINACEMI k nim vysílanými, po rozpadnutí jich, přispěním bytosti třetí, vznikne umělecké citové dílo. V takové tvorbě nebude schválnosti, snahy umísťovat zobrazovaný předmět dle pravidel pastorujících kritiků: dílo bude Prosté a dobré.

-x-

< zpět