Podzim grafiky 2006 - Vědecké symposium Josef Váchal
Zaznamenal Pavel Němec.
Foto Karel Šimek a Pavel Němec.
(pod kurzorem se objeví popisek; po kliknutí se fotografie otevře v plné velikosti v novém okně)
Neustále narůstající zájem o osobnost a dílo Josefa Váchala potvrdilo vědecké symposium, jež se ve dnech 27. a 28. října 2006 konalo v malebném prostředí Klatov. Druhý ročník festivalu Podzim grafiky, plně věnovaný onomu ojedinělému zjevu české kultury, přivábil do Vlastivědného muzea dr. Hostaše několik desítek váchalologů i prostých váchalofilů. První blok programu odstartoval v pátek po deváté hodině sám Mgr. Marcel Fišer, ředitel Galerie Klatovy / Klenová, která akci pořádala. Jeho příspěvek, věnovaný Váchalově pobytu na zámku Týnec a umělcovým kontaktům s inženýrem Jaroslavem Polívkou, byl původně řazen na sobotu - zároveň však dodejme, že šlo o jednu z mála odchylek oproti původně ohlášenému programu. A to programu mimořádně pestrému!
Nebylo hluchých míst, v přednáškovém sále zaznívaly pro mnohé čerstvé informace, o přestávkách pak na účastníky čekaly o nic okoralejší koláče (tvaroh, povidla, meruňka). Z přednášejících zmiňme alespoň skvostného rétora Prof. Viktora Viktoru, jenž poukázal na v lecčem protikladné vyznění Váchalova Malíře na frontě a Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka; PhDr. Antonína K. K. Kudláče, jehož pojednání o Váchalově působení ve spolku Volná myšlenka a Mistrově náboženském smýšlení obecně by zasloužilo i větší prostor; či Dr. Jiřího H. Kocmana, který se zápalem promluvil jak o v celosvětovém kontextu unikátním knihvazačském umění Josefa Váchala, tak o jeho životopiskyni Marii Bajerové.
Po společném obědě přišla odpolední autobusová exkurse - na bezděkovském hřbitově se nad hrobem Ch. H. Spiesse opět chopil slova Prof. Viktora, který se suverénně rozhovořil o tomto romantickém spisovateli a jeho dopadu na Váchalovu tvorbu.
Během další, původně neplánované zastávky, sochař Václav Fiala seznámil ostatní účastníky se svou překotně vzniklou poctou československému letci Josefu Hubáčkovi; tato kdyňská vsuvka byla váchalovskému tématu poněkud vzdálena, osazenstvo karosy, vzápětí již zase ujíždějící žlutým podzimem směrem ku Domažlicům, ovšem oblažila, ba snad ještě o něco více stmelila. Jednou z nejpříjemnějších chvil pak byla zastávka v Milavčích u Domažlic, kde se celá skupina s připojivším se starostou obce Mgr. Janem Sazamou vydala k rodnému domu Josefa Váchala. Pan starosta účastníky výpravy zasvětil mimo jiné do příbuzenských vztahů mezi osobami zmiňovanými ve Váchalových pamětech a dnešními obyvateli obce.
Domažlická vernisáž skromné výstavy Josefa Váchala a Anny Mackové příjemně zakončila výletničení, po návratu do Klatov následovala večeře - a sytý desert v podobě přednášky D. Ž. Bora nazvané Zpráva o knize J. Váchala Cesta Slovenskem s Calmetem aneb Theorie wampyrismu. Za dlouhým názvem se skrýval podobně obsáhlý text, jejž obětavě předčítal Mgr. Václav Malina a který mnozí vychutnávali s očima labužnicky přivřenýma. Tatáž Váchalova kniha inspirovala i snímek Josefa Císařovského Po stopách wampyrismu; vynikající počin, který má s Váchalovým dílem společnou i jistou poetickou hravost, se promítal ihned poté. Projekci byl přítomen sám režisér - škoda jen, že se během závěrečných titulků vytratil ze sálu. Kdo naopak setrval, byl zakladatel nakladatelství Trigon Vladislav Zadrobílek, jemuž tak bylo možno potřást rukou a poděkovat jak za účast v Císařovského filmu, tak za nedávno vydanou vzájemnou korespondenci Josefa Váchala a Jakuba Demla (Marcela Mrázová: Milý a dobrý hochu - Milovaný důstojný pane!).
Sobotního rána se váchalovci počali slézat v cukrárně na klatovském náměstí, posíleni horkou kávou a kakaem pak vyrazili zdolat další blok přednášek. Vysoká úroveň příspěvků zůstala zachována, v paměti utkvěl zejména Ing. Jan Langhammer ze Spolku sběratelů a přátel ex libris; PhDr. Vladimír Just, jenž mluvil o Váchalově posedlosti faustovským motivem, v umělcově díle pohříchu doslovně nikdy nezhmotněným; či PhDr. Josef Kábele, jehož osobní obsese je druhu zcela jiného - náruživě odhaluje falsa výtvarných prací, přičemž už narazil i na nepravé "Váchaly". Jeho přednášce lze vytknout snad jen absenci multimediální presentace, té si však účastníci bohatě užili během dalších dvou výstupů. Milan Baják z královéhradeckého rozhlasu potěšil záznamem Mistrova hlasu i úryvkem ze vzpomínkového pořadu s Dagmar Hochovou, autorkou známého cyklu Váchalových fotografií. O závěrečný příspěvek se postaral Karel Šimek, tvůrce webových stránek www.vachal.cz, jež se během necelých tří let existence staly zásadním zdrojem váchalovských aktualit a informací i místem pro virtuální debaty.
Přátelská atmosféra přetrvala do posledních chvil, a po společném jídle nezbývalo než pogratulovat panu Fišerovi ke skvěle odvedené organizátorské práci. V závěru naznačil, že v horizontu čtyř let by rád uspořádal další setkání, kde by byly mimo jiné zúročeny podněty, které vzešly ze symposia; kupříkladu Milan Baják volal po příspěvku postihujícím umělcův specifický smysl pro humor. Doufejme, že bohulibý záměr dojde naplnění - to by v tom byl Beliál, aby nadšení, tolik patrné na letošním ročníku Podzimu grafiky, nevydalo na další podobně vynikající akci.
Tři příspěvky z popisované série přednášek naleznete mezi Dokumenty >.
Faustovské obsese Josefa Váchala - příspěvek Vladimíra Justa.
Na jaře 2007 vyšel sborník textů ze symposia (viz literatura >).